Buněčné jádro - pracovní verze

Jádro je největší a nejvýznamnější buněčnou organelou.

Struktura buněčného jádra

Jaderný obal

Jádro je obklopeno jaderným obalem, který se skládá ze dvou listů (vnější a vnitřní). Prostor jaderného obalu je perforován jadernými póry, které umožňují transport molekul, jako jsou RNA a proteiny, mezi jádrem a cytoplazmou.

Jaderná tekutina (karyoplazma)

Uvnitř jádra se nachází karyoplazma, která obsahuje chromatin a nukleoplazmu. Nukleoplazma je gelovitá látka, která umožňuje pohyb molekul a podporuje strukturní integritu jádra.

Chromatin

Chromatin je komplex DNA a proteinů, který se nachází v jádře. DNA je v chromatinu organizována do vláken, která se mohou kondenzovat do chromozomů během buněčného dělení. Chromatin hraje klíčovou roli v regulaci genové exprese, což znamená, že určuje, které geny jsou aktivní a kdy. Více o chromatinu viz. DNA a její funkce

Jadérko

Uvnitř jádra může být přítomno jedno nebo více jaderných jader (jadérek), které jsou zodpovědné za syntézu ribozomální RNA (rRNA) a shromažďování ribozomálních podjednotek. Vzniklé rRNA se podílí na vzniku zralého ribozomu v cytoplazmě. Ribozomy jsou pak nezbytné pro syntézu proteinů.

Funkce buněčného jádra

Uchovávání genetické informace

Jádro obsahuje veškerou genetickou informaci organismu ve formě DNA, která je nezbytná pro dědičnost a buněčné funkce. Jak je DNA uloženo v buněčném jádře se můžete dočíst ve článku DNA a její funkce. Mitochondriální DNA, které je v mitochondriích přechází do nové buňky s částí mitochondrií.

Regulace genové exprese

Jádro řídí, které geny jsou transkribovány do messenger RNA (mRNA), což je klíčové pro produkci proteinů. Tato regulace hraje důležitou roli ve vývoji buněk a v odpovědích na vnější podněty. Více informací o tomto tématu se můžete dočíst ve článku Regulace a exprese genu.

Replikace DNA

Před buněčným dělením se DNA replikuje, aby každá dceřiná buňka obdržela kompletní sadu genetického materiálu. Během buněčného dělení, ať už se jedná o mitózu nebo meiózu, se chromatin kondenzuje do viditelných chromozomů, což umožňuje rovnoměrné rozdělení genetického materiálu mezi dceřiné buňky.

V buněčném jádře může také dojít k různým poruchám jako jsou mutace DNA nebo abnormality v počtu chromozomů – více se o tomto tématu můžete dozvědět ve článku DNA a její funkce.